Pojištění odpovědnosti z výkonu povolání

Odpovědnost zaměstnance z výkonu povolání

Pojištění se vztahuje na škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce. Dále si můžete vybrat, zda chcete do pojištění zahrnout i odpovědnost za škody způsobené v souvislosti s řízením dopravního prostředku zaměstnavatele nebo ne. Pojištění pokrývá i škody vzniklé mimo území České republiky  ( plnění je  vždy vyplaceno v českých korunách). 

Pro pracovněprávní odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je typické, že jedním z předpokladů jejího vzniku musí být vždy zavinění a podle míry svého zavinění zaměstnanec za škodu také odpovídá. Pokud by škoda vznikla také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Pracovněprávní teorie rozlišuje odpovědnost obecnou a zvláštní, do které se zařazuje:

  • odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody
    (zaměstnanec je povinen zakročit, je-li to neodkladně nutné k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli)
  • odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování
  • odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

Odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat   (§ 252 - 254 ZP), patří k typu zvláštní odpovědnosti tzv. zpřísněné. Zpřísnění spočívá v tom, že zaměstnavatel zde nemusí prokazovat, že zaměstnanec škodu zavinil, protože jeho zavinění se automaticky předpokládá, a naopak zaměstnanec musí prokazovat, že škoda vznikla zcela nebo alespoň zčásti bez jeho zavinění. Pokud se toto zaměstnanci prokázat nepodaří, projevuje se zpřísněný režim dále v tom, že je povinen hradit způsobenou škodu v plné výši. Pouze soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně snížit (§ 264 ZP).

Základním předpokladem tohoto druhu odpovědnosti je kromě vzniku škody v podobě schodku i existence dohody o odpovědnosti.

Schodek představuje rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a údaji v účetní evidenci. Zákoník práce uvádí, že hodnotami takto svěřenými může být hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty (§ 252), pro které je typické, že jsou určeny k oběhu nebo obratu. K tomu, aby zaměstnanec mohl nést odpovědnost za svěřené hodnoty, je nezbytná jeho osobní dispozice s nimi po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Do okruhu svěřených hodnot proto nespadají základní prostředky (např. motorová vozidla) ani inventární předměty tvořící např. vybavení kanceláře, kam mají přístup i jiné osoby. (Za škodu způsobenou zaměstnavateli jejich poškozením či ztrátou odpovídá zaměstnanec pouze podle zásad obecné odpovědnosti, tj. musí mu být prokázáno, že tuto škodu zavinil).

Odpovědnost lze převzít i za vyúčtování takových předmětů a hodnot, které zaměstnanec např. vydává ze skladu jiným zaměstnancům, aby je používali při výkonu svého zaměstnání nebo i mimo ně. Pokud jde o předměty, které jsou zaměstnanci svěřeny za tím účelem, aby je propůjčoval dalším osobám (např. příbory, nádobí, ložní prádlo v hotelech), lze uzavřít dohodu o odpovědnosti jen tehdy, má-li zaměstnanec vytvořeny všechny předpoklady pro to, aby o svěřené předměty mohl bez rizika pečovat, zejména aby mohl kontrolovat jejich převzetí a vrácení jinými osobami (R 40/64).

Pro škodu ve formě schodku je charakteristické, že svěřené hodnoty, např. zboží, chybí. Za schodek tedy nelze považovat škodu vzniklou poškozením nebo zničením svěřených hodnot, které jsou však fyzicky přítomny. V tomto případě by zaměstnanec odpovídal pouze podle zásad obecné odpovědnosti (§ 250 ZP), i když za zboží, které je takto znehodnoceno, převzal odpovědnost.

Dohoda o odpovědnosti může být sjednána pouze se zaměstnancem, který už dosáhl věku 18 let (§ 252 odst. 2 ZP) a má plnou způsobilost k právním úkonům. Dohoda musí být uzavřena písemnou formou, jinak je neplatná, a musí být vlastnoručně podepsána. Dohody o odpovědnosti uzavírá zaměstnavatel s jednotlivými zaměstnanci (individuální) nebo, pokud budou pracovat na pracovištích s dalšími zaměstnanci, kteří také uzavřeli dohodu o odpovědnosti, může být s nimi současně ujednáno, že budou odpovídat za případný schodek společně (společná odpovědnost).

I v případě společné odpovědnosti se předpokládá uzavření samostatných dohod o odpovědnosti s každým členem kolektivu s doložkou o společné odpovědnosti za schodek. Proto i platnost každé z těchto dohod je třeba posuzovat samostatně (R 12/1976). Odpovědnost na základě uzavřené dohody pak trvá až do skončení pracovního poměru, pokud v jeho průběhu od ní zaměstnanec neodstoupil. Z této skutečnosti však nelze vyvozovat souhlas zaměstnance s jeho zařazením na jakoukoli práci spojenou s odpovědností.

Zaměstnanec může požadovat, aby zaměstnavatel ještě před uzavřením dohody o odpovědnosti odstranil závady v pracovních podmínkách, na které ho zaměstnanec upozornil. Pokud zaměstnavatel svoji povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, ačkoli byla zahrnuta do dohody o odpovědnosti jako podmínka jejího sjednání, odpovědnost nevznikne (srov. R 12/1976). Nesplnění této povinnosti zaměstnavatele je i jedním z důvodů pro odstoupení zaměstnance od dohody.

Odstoupit od dohody o odpovědnosti může zaměstnanec nejpozději do doby, kdy dochází ke změně pracovního poměru spočívající v převedení na jinou práci, zařazení na jiné pracoviště, přeložení do jiného místa výkonu práce nebo když nastane změna v kolektivu odpovědných zaměstnanců. Zaměstnanec má možnost odstoupit od dohody také v případě, že zaměstnavatel do 15 dnů po obdržení jeho písemného upozornění neodstranil závady v pracovních podmínkách. Výčet důvodů pro odstoupení od dohody, uvedený v § 253 odst. 1 ZP, je úplný (taxativní), což znamená, že nelze použít důvod jiný. Totéž platí i pro důvody odstoupení od dohody o společné odpovědnosti.

Podle ustanovení § 253 odst. 1 ZP musí být odstoupení oznámeno zaměstnavateli písemně, nesplnění písemné formy však nezpůsobuje neplatnost tohoto právního úkonu. Zaměstnanec pak ale musí prokázat, že od dohody o odpovědnosti skutečně odstoupil (srov. R 12/1976). Dnem odstoupení dohoda o odpovědnosti zaniká.

Při uzavření dohody o odpovědnosti se provádí inventarizace. Provedení inventury hodnot, za které má zaměstnanec odpovídat, ale není podmínkou platnosti dohody. Nesplnění této povinnosti má však pro zaměstnavatele ty důsledky, že musí jinými důkazními prostředky prokazovat stav hodnot, za které převzal zaměstnanec odpovědnost, a skutečnost, zda došlo ke škodě (schodku) na svěřených hodnotách. Inventarizace se dále nařizuje při zániku dohody o odpovědnosti, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který byl převeden na jinou práci nebo zařazen na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti (§ 254 odst. 3 ZP). Provedení inventarizace je v těchto případech i v zájmu zaměstnavatele. V opačném případě musí totiž zaměstnavatel prokazovat, že schodek vznikl v době, kdy zaměstnanec ještě práci na příslušném pracovišti vykonával, a může se tak dostat do důkazní nouze.

Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává v dvojnásobné výši. Podíl náhrady nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků (§ 260 ZP).

Jiný než výše uvedený rozsah kolektivní odpovědnosti nemůže být účastníky dohodnut, a to ani ve prospěch zaměstnance, ani ve prospěch zaměstnavatele, ani ve vztahu mezi zaměstnanci.

V dohodě o společné odpovědnosti bývá zpravidla uváděn vedoucí a jeho zástupce. Pokud tam uvedeni nejsou, nezpůsobuje to neplatnost dohody, ale důsledkem toho je skutečnost, že všichni společně odpovědní zaměstnanci budou ve stejném postavení a všichni budou za škodu odpovídat pouze do výše jejich průměrného měsíčního výdělku. Okolnost, že nebyl ustanoven vedoucí, nemůže jít na vrub členů kolektivu, ale jde k tíži zaměstnavatele, který dohodu o odpovědnosti také podepsal.

Odpovědnosti za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování se zaměstnanec může zcela nebo zčásti zprostit, prokáže-li, že schodek vznikl zcela či zčásti bez jeho zavinění (§ 252 odst. 4 ZP). Skutečnost, že ke schodku došlo, aniž to zaměstnanec zavinil, znamená, že jeho vznik byl způsoben objektivními příčinami, které jdou na vrub zaměstnavatele, i když ho za tyto okolnosti nelze činit odpovědným (např. při vloupání do prodejny a odcizení zboží).

V určitých případech však jako důvod úplného či částečného zproštění odpovědnosti zaměstnance přichází v úvahu i spoluzavinění zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní povinnosti bez ohrožení zdraví a majetku, přičemž je povinen soustavně kontrolovat, zda zaměstnanci plní své povinnosti tak, aby nevznikla škoda. Jestliže zaměstnavatel tyto povinnosti neplní a jejich neplnění je v přímé souvislosti se vznikem schodku, je třeba to považovat za skutečnost, že schodek vznikl (podle okolností) zcela nebo zčásti bez zavinění odpovědného zaměstnance. Soudy proto při rozhodování v těchto věcech zkoumají i míru zavinění zaměstnavatele (R 12/76).

Dohody o odpovědnosti lze uzavřít nejen v souvislosti s pracemi konanými v pracovním poměru, ale také u prací vykonávaných na základě dohod o pracovní činnosti.

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

Také odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (§ 255 ZP) se řadí k typu zvláštní tzv. zpřísněné odpovědnosti. U této odpovědnosti se předpokládá zavinění zaměstnance, zaměstnavatel jej tedy nemusí prokazovat (§ 255 odst. 5 ZP). Důkazní břemeno je v tomto případě na straně zaměstnance, který musí prokázat, že ke ztrátě došlo zcela nebo alespoň zčásti bez jeho zavinění. Pokud se mu toto prokázat nepodaří, odpovídá za škodu vzniklou ztrátou svěřeného předmětu v plném rozsahu.

Odpovědnost se týká pouze ztráty svěřených předmětů. Pokud by došlo vinou zaměstnance pouze k jejich poškození, posuzoval by se takový případ podle principů obecné odpovědnosti, kdy zavinění zaměstnance prokazuje zaměstnavatel.

Předměty svěřuje zaměstnavatel na písemné potvrzení (§ 255 odst. 1), které musí obsahovat pokud možno přesné označení předmětu, který lze zabezpečit. Převzetí na základě písemného potvrzení musí zaměstnanec podepsat.

Pokud hodnota svěřeného předmětu převyšuje hodnotu 50 000 Kč, může zaměstnavatel tento předmět svěřit zaměstnanci jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřeného předmětu. Dohodu o odpovědnosti může uzavřít se zaměstnavatelem pouze zaměstnanec, který dosáhl 18 let. Dohoda musí být uzavřena pod sankcí neplatnosti písemně.

Svěřeným předmětem mohou být nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné předměty podobné povahy či účelu (např. měřící přístroje, kalkulačky, notebooky, mobilní telefony, diktafony apod.). Povahu svěřeného předmětu však nikdy nemají např. služební automobily, předměty, které tvoří vybavení kanceláře a dílny nebo přístroje či nástroje, které používá více zaměstnanců. K tomu, aby zaměstnanec mohl nést za svěřený předmět odpovědnost, je nezbytné, aby předmět byl v jeho výlučné dispozici a měl možnost zabezpečit jeho ochranu (srov. R 20/78). Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je výlučně individuální a nelze ji tedy koncipovat jako společnou pro více zaměstnanců.

Pokud by byl určitý předmět zaměstnanci svěřen bez písemného potvrzení o převzetí, lze v případě jeho ztráty požadovat náhradu škody pouze podle principů obecné odpovědnosti, kdy zaměstnavatel musí zaměstnanci prokazovat, že ztrátu (svou nedbalostí nebo úmyslně) zavinil.

Předpokládané zavinění zaměstnance znamená, že zaměstnanec se může zprostit odpovědnosti pouze tehdy, prokáže-li, že ztrátu předmětu nezavinil. Šlo by např. o případ, kdy by se zaměstnanci svěřený předmět ztratil z uzamčené skříně nebo kdy mu zaměstnavatel nedal k dispozici uzamykatelnou skříň, a tak mu neumožnil dostatečně zabezpečit ochranu předmětu.

Pokud byl svěřený předmět, k jehož ztrátě došlo, nový, stanoví se rozsah náhrady škody jeho pořizovací cenou. U předmětů starších se vychází z jejich obecné ceny v době ztráty. 

Máte-li pojistný zájem nebo další dotazy, neváhejte nás kontaktovat a použijte kontaktní formulář.

Partneři
Kontakty

518 614 101 518 616 167

605 285 821 603 531 787

kam za námi

ALIANCE J.K.L. Finance spol. s r.o.